Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň

21. srpna 2014 v 21:33 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Esej o tragédii by neměla minout nikoho. Je to okouzlující a svým způsobem originální kniha, která nám přináší příběh o tom, jak se jakýkoliv nepatrný čin může na člověku podepsat. Také je to ale příběh o lásce, přátelství a jedné hrozné tragédii, která se na Irvingově škole udála ještě v době, kdy byl Duncan třeťák a Tim čtvrťák.



Duncan nastupuje do čtvrtého ročníku Irvingovy střední školy a doufá, že si poslední rok patřičně užije. Bohužel ho ale stále pronásledují vzpomínky na minulý rok, který se nesl ve znamení obrovského neštěstí. A tyto vzpomínky v něm vyvolávají cédečka, které mu zanechal Tim, bývalý student a bývalý obyvatel jeho nynějšího pokoje.

Tim je albín, s čímž se on sám jen těžko vyrovnává. Dokud nepotkal Vanessu, byl jen nesmělý a téměř neviditelný kluk. S jejím příchodem se však téměř vše změnilo. Jako nováček měl právo zapojit se do organizace hry, kterou se baví čtvrťáci a pár vybraných třeťáků, kteří budou mít za úkol uspořádat nějakou hru zase příští rok. Celá hra měla být neškodná, nikdo nečekal, že se něco stane. Tim často přemýšlel o relevanci. Kdyby se zachoval v určitých chvílích jinak, mohlo vše dopadnout dobře? Po všech událostech se rozhodne zanechat Duncanovi cédéčka, kde mu pěkně popořádku povypráví celý svůj příběh. A tak to vlastně celé začíná...

"A teď už běžte šířit krásu a světlo."

Esej o tragédii je zkrátka obyčejně (téměř) dokonalá kniha. Ta jednoduchost ji dělá krásnou a čtivou. Je tu jen jedna hlavní dějová linka, která nikdy nesejde z cesty, pevně si jde za svým a nedívá se nalevo či napravo. Člověk se do toho nedokáže zamotat. Když čte, stále ví, k čemu příběh směřuje, čeho se drží a o co přesně tu vlastně jde. Kniha je čtivá, nenudí a přestože se tu řeší jen Timův příběh, nedokázala bych škrtnout ani jedinou kapitolu. Ale až na konec mě příběh nijak nezasáhl. Na konci mi vrhkly slzy do očí. Byl to naprosto dokonalý závěr příběhu, díky kterému si kniha vysloužila mnohem vyšší hodnocení, než o kterém jsem přemýšlela celou dobu. Nedokážu si představit nic perfektnějšího. Ta slova, která autorka zvolila, se mi vryla do paměti. Najednou každá myšlenka dostala smysl a úplně jiný rozměr. Když se podívám zpátky, dokážu najít v knize hned několik vět, které si budu navždy pamatovat.

"Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň."

"Proč jen neexistuje nějaké velké červené světlo, které by se rozblikalo, kdykoli se někdo rozhodne špatně, nebo v tomto případě přímo katastrofálně? Nějaké varování, které by člověka upozornilo, že by se měl včas zarazit a svoje rozhodnutí přehodnotit."

Kdyby ale nebylo konce, knihou bych jen tak proplouvala a ani bych pořádně nevěděla, co mě nutí ke čtení. Občas se i stalo, že jsem knihu na několik dní odložila a začetla se do něčeho úplně jiného. Jenže tohle je prostě jeden z těch příběhů, který začne dávat pořádný smysl až na samém konci. Dokážu si ale představit, proč by třeba někteří knihu dočítali s myšlenkou, že jsou zklamaní. Než jsem se dostala k posledním kapitolám, také jsem nechápala, co na tom vlastně lidé vidí. Na první pohled to nevypadá jako něco extra, ale nenechte se zmást. Knihu rozhodně dočtěte, stojí to za to.


Z Eseje vyzařuje elegance a jemnost. Je plná duchaplných myšlenek, nedokážete ji číst, aniž byste se nad některými věcmi nezamysleli. Zamlouval se mi způsob, jakým se příběh k Duncanovi dostával. Skrze cédečka, která mu Tim zanechal, se dozvěděl celou pravdu, která je všem ostatním skryta. Je to jednoduše krásná knížka. Doporučila bych tento skvost všem, kteří se nad obsahem příběhu rádi zamyslí a hledají nějakou jednoduchou dějovou linii, která je zároveň tak trochu ze života.

80%

Název: Esej o tragédii
Autorka: Elizabeth LaBanová
Nakladatelství: Host
Počet stran: 288
Překlad: Štěpán Hnyk

Za poskytnutí e-knihy děkuji mnohokrát nakladatelství Host.
Kane
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MooX MooX | Web | 22. srpna 2014 v 6:48 | Reagovat

Moc hezká recenze! :) Rozhodně s tebou souhlasím, mimochodem tu větu jsem s tím červeným světlem jsem si také zapsala, protože se mi prostě vkradla do hlavy. Celkově je to moc dojemný příběh a papírová forma je i graficky moc dobře zpracovaná. :)

2 myanmar myanmar | Web | 22. srpna 2014 v 21:20 | Reagovat

Pěkně napsaná recenze! :) Od čtení mě trochu odrazuje všechen ten humbuk, který se kolem knihy rozpoutal. Ale snad opravdu stojí za to. Tenhle typ knih mám docela ráda, takže až přijde ta správná nálada, snad si Esej také přečtu. Jen pro mě bude těžké přistupovat ke knize nezaujatě.

3 Kane Kane | Web | 23. srpna 2014 v 0:49 | Reagovat

[2]: Děkuju. :) To chápu, já se ke knize dostala hned ze začátku, než se roztrhl pytel s recenzemi. Na tuhle knihu určitě musí být nálada, ale opravdu si ji zkus přečíst, je to zajímavé čtení.

[1]: Děkuju. :) Já měla teda k dispozici jen e-knihu, ale také se mi papírové zpracování moc líbí. :) A ono tam takových myšlenek bylo více, ale tahle byla jedna z těch "hlasitějších".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane