Recenze I Nebezpečná láska

16. července 2014 v 13:02 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Autorka: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 376
Díl: první

Anotace: (bux.cz)
Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie.
Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie.
Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?


Tahle kniha je pro mě vším, čím by mělo být letní čtení. Humor, trocha vzrůša a také láska. Hned na začátku zdůrazňuji, že nevím, co bych jí vytkla. A ke všemu je od české autorky! Takže pokud jste knihu ještě nečetli, upalujte pro ni do knihovny, knihkupectví, ke kamarádce, kamkoliv. Pokud vás to nenadchne tak jako mě, určitě to pro vás bude alespoň příjemně strávené odpoledne.

Než se vrátil, vyhasl mu v krbu pokus o oheň. Cítila jsem škodolibou radost. Tady nebyl nikdo, kdo by mu naservíroval všechno až pod nos.
"Bavíte se dobře?" zabručel, když velkými sirkami zkoušel znovu zařídit teplo.
"Docela jo," přiznala jsem s potěšením. Ani se na mě neotočil, jen prohlásil:
"V pravěku se o oheň starala žena."
"Já zatopit zvládnu. Dokážete vy ulovit oběd?" nedala jsem se.
Zasmál se a zavrtěl hlavou.
"Uvidíme, řekl nakonec.
(str. 92 - 93)

Ze začátku jsem se bála, že kniha nebude to pravé ořechové pro mě. První stránky mě mátly, ale když přišla autorka s Michaelem "jmenuješ se Paige, ale nejseš stránka", pochopila jsem, že tohle si užiju. A taky že ano. Mike se postaral o veškerou zábavu. Doporučuji knihu nečíst v MHD, já měla to štěstí, že když jsem měla úsměv od ucha k uchu, nikdo nebyl poblíž, kolikrát jsem se fakt musela držet, abych se nerozesmála nahlas a párkrát jsem i kontrolovala, jestli se na mě někdo
blbě nekouká. Michael si mě jako malé dítě omotal kolem prstu a z jeho hlášek jsem umírala. Paige si mě jako hlavní hrdinka také získala, líbily se mi její myšlenkové pochody a její reakce, vše se pak zdálo daleko vtipnější.

"Co tu děláš?" nechápala jsem. Vesele se na mě zubil a natáhl ruku.
"Chci dárek," vysvětlil.
"Říkala jsem, že dárek dostaneš, až se vrátíš z koupelny," nedala jsem se. Jen co jsem to dořekla, došlo mi, co odpoví.
"Tam už jsem byl!" prohlásil rozhodně.
"Alem" začala jsem. Dal si ruce v bok. Udržet vážnou tvář ve chvíli, kdy se před vámi malé dítě v dospělém těle snaží tvářit jako dospělý, je neuvěřitelně těžké. Nezvládla jsem to a vyprskla smíchy.
"Dobře, příště se musím vyjadřovat přesněji, chápu," mumlala jsem spíš pro sebe a vylovila z tašky kartičky.
(str. 55)

Druhá polovina knihy byla do nebe volající. Ale v dobrém slova smyslu. Měla jsem sto chutí pár postav profackovat, aby se probraly a začaly své poblémy řešit krapet jinak. Bylo jasné, že za tím divným chováním je mnohem víc. Je tu přece řeč o mafii! Ale nikdy by mě nenapadlo právě to, co si na nás autorka přichystala. Byl to pro mě šok a nějak jsem se s tím nedokázala smířit. Přísahám, že jsem měla na krajíčku a to u knížek zas až tolik nebrečím. Zkrátka je to celé senzačně napsané. Dokázala jsem se do postav vcítit, čtení jsem si užívala a přestože jsem tušila, jak to skončí, neubránila jsem se menší hysterii a nervozitě, když jsem knihu dočítala. Nikdy bych nečekala, že to bude taková pecka a jsem opravdu ráda, že jsem se do knihy vrhla. S koncem jsem byla spokojená a téměř okamžitě jsem se vrhla na druhý díl.


Největší plus však má autorka za originalitu. Knížek o mafii už bylo vícero, ale zatím jsem nenarazila na knihu, kde by se vyskytovala postava s duší dítěte a tělem dospělého muže. Něco takového by mě pravděpodobně nikdy nenapadlo. Během čtení jsem pak narazila na pár klišé, které mi občas zněly až nevěrohodně (Když se Paige opije, zakopne, Robert jí zachrání a ona vykřikne: Hrdina! Z toho mi vstávaly chloupky hrůzou.), ale jinak si nemůžu stěžovat. Někoho by možná mohlo mrzet, že o mafii tu zas až moc velká řeč není, je spíše v pozadí. Já díky tomu měla pocit, že je to všechno až moc hezké a že není nic špatného na tom, když se člověk zaplete s mafií. Proto jsem párkrát nechápala, proč všichni tak vyvádí, ale je to spíše jen drobnost, která mi unikala, dokud jsem se nad tím pořádně nezamyslela.

"Nemohl jsi něco říct? Třeba ať nepiju ty poslední panáky, protože ráno jdeme sem?" vyčítala jsem mu. Přes sluneční brýle jsem neviděla, jak se tváří. Jedinou reakcí bylo lehké ušklíbnutí a skuhravá omluva:
"Jsem na to zapomněl."
A pak hekl, zahnul doleva a vyzvracel se do odpadkového koše. Ideální rozpoložení pro rodinný oběd.
(str. 53)

Abych to shrnula, mně osobně se kniha velice zamlouvala. Jsem ráda, že i čeští autoři dokážou napsat knihy, které se vyrovnají těm zahraničním. Myslím, že kniha stojí za přečtení a když už nic jiného, aspoň tím třeba podpoříme naše autory.
5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.
Kane
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cathy Cathy | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 22:35 | Reagovat

Naprosto souhlasím... já obvykle tyhle knihy čtu cestou ze školy (hodinová cesta vlakem) a to lidi pak otáčí, když začnu zničeho nic brečet, nebo se smát jako šílenec..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane