Recenze I Achilleova píseň

5. července 2014 v 18:36 | Kane |  Mám přečteno I Recenze

Autorka: Madeline Millerová
Překlad: Tomáš Kačer
Nakladatelství: Host
Počet stran: 368
Díl: pouze jeden

Anotace: (bux.cz)
Řecko v časech hrdinů. Patroklos, nešikovný mladý princ, byl vyhoštěn do království Fthie, kde žije přehlížen ve stínu krále Pelea a jeho zlatovlasého syna Achillea. Achilleus, "nejlepší ze všech Řeků", je vším, čím Patroklos není - silný, krásný, syn bohyně -, a jejich cesty se nikdy neměly zkřížit. Jednoho dne ho však Achilleus vezme pod svou ochranu a brzy se z nich stanou přátelé. Vzdělávají se v umění války a medicíny a z jejich pouta vznikne něco mnohem hlubšího - k nelibosti Achilleovy matky Thetidy, kruté mořské nymfy.
Když přijde zpráva, že byla unesena Helena Spartská, jsou řečtí muži vyzváni, aby šli do války proti Troji. Achilleus se připojí sveden příslibem slavného osudu. Patroklos, zmítaný láskou a strachem o svého přítele, následuje Achillea do války, aniž tuší, jak krutá zkouška je čeká.
Toto dojemné a originální ztvárnění trojské války je zničujícím příběhem lásky a soupeření mezi bohy a lidmi. Hlavní zápas se však odehrává mezi nelítostnou ctižádostí a touhou lidského srdce po míru.


Tato kniha je dokonalost sama. Nikdy by mě nenapadlo, že si mě tento příběh tak získá, neboť ze začátku se toho moc neděje a k ději, který je popsán v anotaci, se dostáváme až po dobrých dvouseti stránkách. Přesto mě po pár kapitolách příběh naprosto uchvátil. Je to čtivé, má to spád, autorka se zbytečně nezdržuje dlouhými popisy, sděluje nám jen to, co potřebujeme vědět a zbytek nechává na nás.

Jediné, co mě na knize ze začátku zaráželo, byl vztah hlavních dvou hrdinů. Už od začátku mi bylo jasné, že jde tady o něco trochu víc než jen o přátelství. Alespoň z Patroklovy strany. Později se z toho vyklubal milenecký vztah a já z toho byla trochu zmatená. Jak se k tomu postavit? Kladně, záporně? Nakonec to kniha vyřešila za mě. Nedokážu si představit, že by mezi nimi bylo něco jiného. Byl to takový ten druh lásky, ve kterém je obsaženo vše, byli přátelé na život a na smrt, nerozluční bratři a oddaní partneři. Právě na tomhle jejich vztahu se staví celý příběh.

Ze začátku jsem pravděpodobně milovala více Achillea. Byl tak sebejistý, bezchybný, laskavý, spravedlivý a mírumilovný. Patroklos k němu vzhlížel a obdivoval ho. Sám zůstával spíše v ústranní, nezdál se ničím zajímavý. Neuměl rychle běhat ani plavat, nebyl tak odvážný a chrabrý. Postupem času se to ale otočilo. Poznala jsem Patroklovy hodnoty a začínala ho mít raději. Léčil, staral se o své lidi, pomáhal a dělal vše pro to, aby každému bylo co nejlépe. Oba chlapci se psstupem času vyvíjeli, až z nich byli muži, kteří měli své kladné ale i záporní vlastnosti. Zamilovala jsem si je oba, přestože ne vždy se zachovali správně.

"Tvoje smůla," volal za ním Odysseus. "Nevšímejte si ho. Má za manželku pekelnou mrchu, a to připraví o náladu každého. Tedy, moje žena..."
"Přísahám," doléhal k nám Diomedův hlas přes celou loď, "že jestli tu větu dořekneš, hodím tě přes palubu a do Troje si můžeš třeba doplavat."
"Vidíte ho?" zavrtěl Odysseus hlavou. "Je zapšklý."
(str. 171 - 172)

Trojská válka je spíše na pozadí, ale ne že by to knize nějak uškodilo. Spíše naopak. Trojská válka je konečně popsána jiným způsobem, možná méně drastickým, ale o nic méně odvážným a zajímavým. Knihu jsem chtěla postupem času mít co nejrychleji přečtenou, protože ke konci se všechno vyhrocuje, vše dává smysl a začíná ta napínavá část. Jakmile mi došlo, že celý příběh neskončí jinak než tou či onou smrtí, začala jsem se modlit, aby se přecejen stal zázrak a ten konec byl přepsán. Chtělo se mi z toho brečet. Bylo to smutný, napínavý, byla jsem z toho nervózní. Přestože jsem od začátku věděla, jak to skončí, stejně jsem byla naštvaná. Proč všechno vždy končí tak tragicky? Najednou jsem knihu odkládala častěji a častěji, abych si to čtení aspoň ještě o trochu prodloužila, ale stejně mi to bylo ale houby platný.

Konec mi však nakonec částečně přinesl happy end, což bylo víc, než jsem mohla čekat. Dopadlo to poměrně dobře, a tak jsem byla spokojená, pocit nervozity zmizel a nahradil ho pocit smíření. Byla to prostě nádherná knížka se silným příběhem, ktera by vám rozhodně neměla uniknout. Já si knihu v nejbližší příležitosti pořídím domů, abych v ní mohla kdykoliv listovat a připomínat si tak všechny ty krásné chvilky, které mi kniha přinesla.
5/5
Za poskytnutí e-knihy k zrecenzování děkuji mnohokrát nakladatelství Host.

Kane
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 18. července 2014 v 23:05 | Reagovat

Tak tohle by mohlo být přesně pro mě. :)

2 Kane Kane | Web | 18. července 2014 v 23:15 | Reagovat

[1]: Určitě si to přečti, za to nic nedáš. :) Je to nádherná knížka a mrzí mě docela, že ji málokdo četl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane