Recenze I 15 minus

22. září 2013 v 13:52 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Autor: Tomáš Zářecký
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 416
Překlad: česká kniha
Díl: pouze jeden

Anotace: (bux.cz)

15 minus je zdánlivě nevinná televizní show. Skupina odvážlivců se snaží dostat skrz neznámé území na smluvené místo, kde na ně čeká odměna 60 milionů eur. Situaci ale komplikují dvě pravidla. Podle prvního se peníze rozdělí rovným dílem mezi všechny v cíli. Podle druhého soutěžící během hry nepodléhají žádným zákonům. Mají absolutní svobodu konání... Když se tyhle věci spojí dohromady, vznikne smrtící koktejl. Don přichází do soutěže s mladistvou naivitou. Záhy však pozná, že se musí mít ve střehu nejen před nebezpečnou krajinou, ale hlavně před ostatními soutěžícími. V atmosféře všudypřítomného strachu, kdy smrt hrozí odkudkoliv a kdykoliv, nemůže věřit nikomu. Brzy pochopí, že se v Patnáct mínus nehraje o peníze, ale o to, kdo koho dřív zabije. Jestli se chce vrátit domů živý, musí v sobě objevit zvíře...





Knížku 15 minus jsem rozečítala s pocitem, že mě čeká Hunger games v hrůznějším provedení. Ke své smůle jsem se mýlila. S Hunger games to má společného pramálo a oproti 15 minus je to pohádka pro děti. Měl mě varovat hned začátek, že to asi nebude kniha pro někoho, kdo raději neotvírá neznámé gifty, aby na něj náhodou nevyskočila Samara, zavírá oči při krvelačných scénách a na horory raději nekouká, protože řve jak vyšinutý. Nakonec jsem však úspěšně přežila, za což považuji i fakt, že se mi nezdály hrůzné sny, i když se mi všechny ty děsivé momenty vkrádaly do mysli.

Svým zvláštním způsobem se mi to zalíbilo. Zaujal mě hned prolog, který v knížkách má zaujmout a pak se toho moc neděje až do poloviny příběhu. Prolog zaujal a v dalších kapitolách děj pokračoval v zajetých kolejích. Nenudila jsem se ani chvilku a sem tam jsem knihu na pár minut odložila, abych vůbec byla schopna pokračovat. S brutalitou jsem se docela smířila, ale některé věci mi přišly naprosto příšerný. Do postav jsem se vcítila a děsně je litovala.
Autor píše ve třetí osobě, ale je to zvláštní. Je to způsob vypravěče, zároveň však dokázal perfektně charakterizovat postavy, každá byla svá a zároveň něčím podobná ostatním. Ze začátku jsem se i hodně smála některým soutěžícím a bylo mi jasné, že tam nemají co pohledávat. Málokdy se mi stává, že by mě třetí osoba chytla za srdce, tady se to však podařilo, po dlouhé době jsem si knihu konečně užila tak, jak se má. S emocemi, s pocitem, že vše prožíváte s nimi a že chápete chování postav.
Hrozně jsem obdivovala popsání některých scén. Řekla bych, že spisovatel vše vyjádřil realisticky a přesvědčivě, ale když zrovna potřeboval čtenáři naznačit, že tady se jedná o podvrh a jednání té či oné postavy není čisté, dokázal do toho vložit takovou ironii a nepřirozenost, že vše bylo hned nad slunce jasné.
Jediné, co mě naštvalo, byl konec. Stalo se tam tolik věcí. Umřela mi druhá nejoblíbenější postava, které jsem přála život, konečně se vyřešily záhady, a když se konečně má jet domů, stane se (pro mě) obrovský převrat a kniha skončí. Nemám ráda, když si čtenář musí něco domýšlet, mám v hlavě tolik scénářů, ale já bych ráda znala ten pravdivý. A epilog mi také teda moc podstatných informací nesdělil.

Mám dojem, že tohle byla první taková knížka od českého autora, která nepochází z minulého století. Vlastně druhá. Je škoda, že nevíme o knihách, které napsali čeští autoři. Obklopují nás reklamy na autory ze zahraničí, ale na ty naše moc ne. Nadruhou stranu ale zase ne všechny knihy jsou tak nadějné jako 15 minus. Přesto si ale dávám za úkol číst více knih od našich autorů. Kdo ví, třeba narazím na něco dalšího, co mi vyrazí dech.

Knihu tedy doporučuju všem, kteří si uvědomují, že tam jsou scény, při kterým jim třeba nebude úplně nejlíp, ale stojí to za přečtení. Tvrdím si říct, že co po provedení "arény" a nástrah je 15 minus mnohem lepší kniha než první díl Hunger games. Ten mě sice také dostal, ale jiným způsobem.

A třešnička na dortu: V šalině jsem četla 15 minus a pak i při cestě k výtahu, kde jsem se potkala s nějakým pánem a jeho dětmi. "My jedeme až nahoru," sdělil mi, když chtěl zmáčknout příslušné patro. Já zahloubaná do svých myšlenek, jsem automaticky odpověděla: "My taky." Pán se tomu nijak nedivil, snad to ani nepostřehnul, ale já jsem si říkala, co jsem to zase plácla za blbost. Pak jsem si uvědomila, že jsem se s postavami sžila natolik, že jsem měla za to, že je vláčím všude s sebou, jako bych snad v show 15 minus byla s nimi. :D Což je jasný důkaz autorových schopností.

PS: Knihu zakoupíte v Levných knihách za 49kč. - omezeně
5/5
Kane
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hráblík=) Hráblík=) | Web | 22. září 2013 v 14:05 | Reagovat

Pro knížku jsem si hned jela do Brna :D takže jsme se ve středu mohli zase potkat, ale nepotkali ... škoda :) :D
Knížka je bombastická :D a jsem ráda, že už jí mám doma

2 Kane Kane | Web | 22. září 2013 v 14:12 | Reagovat

[1]: Já ji kupovala taky ve středu. :D A většinu knihy jsem přečetla včera. Je skvělá, opravdu. Psala jsem autorovi, tak doufám, že mi odpoví na mé dotěrné dotazy. :D

3 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 22. září 2013 v 14:52 | Reagovat

Táto knižka sa mi vždy zdala veľmi symptaická 8)

4 Rodaw Rodaw | E-mail | Web | 22. září 2013 v 21:44 | Reagovat

Tahle knížka je prostě SKVĚLÁ!! Jsem strašně moc ráda, že sis ji přečetla :)

5 Kane Kane | Web | 23. září 2013 v 7:30 | Reagovat

[4]: To já taky. :) Jen škoda, že jsem se k ní nedostala dříve. :)

6 Noël Almi Noël Almi | E-mail | Web | 29. září 2013 v 10:10 | Reagovat

Wow! Tak to si ji jdu hned sehnat. Zní to perfektně. Díky za tip. :)

7 Vendy Vendy | Web | 28. října 2013 v 10:12 | Reagovat

Ale to zní vážně dobře! Jak vidím i z komentářů, asi to bude vážně kniha dobře čtivá. Myslím, že jak zavítám do Brna, podívám se po ní (buď to stihnu nebo ne...)

8 Vendy Vendy | Web | 23. srpna 2014 v 11:20 | Reagovat

Tak jsem tu znova, knížku mám půjčenou z knihovny a zrovna ji čtu. Ale dost mě zklamala, bohužel. Nejde o to, že je námět už vykradený (nebo inspirovaný, mně nevadí podobná témata, pokud jsou dobře zpracovaná), ale překvapila mě plochost postav, které tam figurují, absolutně nevěrohodné jednání (až na občasné chvilky), příšerný styl (jako by psal slohovku v páté třídě), příliš mnoho přídavných jmen v okamžicích napětí (opravdu má hlavní hrdina, napadený desítkami domorodců, čas sledovat, jak si jeho kamarádi při přepadení počínají? A ještě to hodnotit? Nehledě o momentě (SPOILER!),
kdy jeden z hlavních hrdinů, z pozice téměř ležací, setne protivníkovi hlavu sekyrou. Jedním mávnutím. No já nevím, i zkušení  kati měli někdy problém useknout někomu hlavu při popravě a museli seknout natřikrát. A to měli sakra širočinu a sekali s rozmachem, z výšky.
Chvílimi mi to připadalo, jako když puboši sedí před reality šou a komentují ji.
Brutalita v té knize mi ani tak moc nevadila - nebo vlastně ano, vadila, protože byla účelná. Připadalo mi, jako když si autor libuje v takových představách. Jedna věta mi připadala jako vystřižená z policejního hlášení.
O tom, že byl inspirovaný Indianou Jonesem, Robinsonem Crusoem, Gladiátorem a Pláží, ani nemluvě. Ale znova podotýkám, že inspirace mi zas tak moc nevadí, protože najít opravdu původní téma v dnešní době je hodně těžké, ale zpracování bylo příšerné. Pohádkové Hunger Games? Nebylo zas tak pohádkové, naopak bylo daleko rafinovanější. Jistě, v Hunger Games nebylo tolik brutality, ale měla komplikovanější děj a věrohodnější postavy. Dlouhý pochod nebo Running man (doporučuji!) mají podobné téma a jsou daleko lepší. Připouštím, že v tomto případě je také napsal lepší spisovatel (ano, King) a že Patnáct minus je zřejmě prvotina. Ale když vezmu v úvahu Kingovu prvotinu Carrie a prvotinu Tomáše Zářeckého, tak tady je na první pohled poznat, kdo psát umí a kdo ne.
Tedy, ne že by T.Z. psát neuměl, kniha zas tak špatná není, má zajímavý námět, ale na trhák to zdaleka není.
Kdybych s ním mluvila, doporučila bych mu pro příště, aby víc šetřil slovy. Méně je totiž více... :-)
P.S. často slyším o jeho věku, ano, je docela mladý na takovou knihu, ale třeba Paolinimu bylo patnáct a jeho postavy v Eragonovi mi připadaly daleko věrohodnější než tyhle v Patnácti mínus... :-?
Jak jsem tolerantní, tak tomuto románu dávám palec dolů. Budu o něm psát i recenzi, tak se nakoukni, jestli budeš chtít (pravděpodobně do týdne nebo do 14 dnů) :-)  :-)
Ale na druhou stranu, chápu, že leckoho mohl oslovit, četla jsem i pochvalné komentáře na Databázi knih... :-)

9 Kane Kane | Web | 23. srpna 2014 v 19:23 | Reagovat

[8]: Díky za tvůj názor. :) Ani nevím, kde začít. Ale určitě jsou tvé postřehy opodstatněné, já si těch "chyb" vlastně ani moc nevšímala, na to jsem se do toho až moc zažrala a pak jsem schopna přehlédnout leccos. V určitých věcech máš asi pravdu, ale teď už to ani nedokážu moc posoudit, protože si již moc podrobností z knihy nevybavuji. Jen ten hlavní děj a konec, který mě málem porazil. Od Kinga jsem ještě nic nečetla, což je určitě chyba. Kouknu na knihy, které doporučuješ (jinak Shirley jsem si na tvé doporučení už také pořídila a doufám, že se k ní brzy dostanu :)). Také to byla taková má první zkušenost s tímto žánrem, takže jsem nemohla moc porovnávat, ale myslím, že by to asi ani tak můj názor nezměnilo. Mně se to líbilo, ale jak se říká: 100 lidí, 100 chutí. :) Na recenzi se těším. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane