Březen 2013

Recenze I Kacíř a čarodějka

30. března 2013 v 13:53 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Autorka: Phillipa Gregory
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překlad: Jana Pacnerová
Počet stran: 272
Díl: první
Série: Řád temnot
Obálka: Nick Stearn

Anotace: (moje vlastní, anotace na knize toho prozrazuje moc)
Klášterní novic Luca Vero je jednoho večera předveden tajemnému muži, který má rozhodnout o jeho trestu za jeho hříchy. Luca je překvapen, když ho místo trestu čeká zajímavý úkol. S písařem Petrem a svým oddaným služebníkem, líným kuchařem Freizem, je vyslán do kláštera Lucretili, kde má za úkol zjistit, co dohání ženy k šílenství, co způsobuje jejich sny a proč mají na dlaních vyřezány stigmata. Podaří se jim odhalit pravdu, nebo mají nakročeno k brzké smrti a šílenství?

Isolda je mladá žena, kterou otec učil matematiku, jak se postarat o panství a jak mluvit s lidmi. Po smrti otce je však vše jiné. Místo panování v Lucretili je nucena panovat ve zdejším klášteře, kde není vůbec šťastná.

Koho zajímá oficiální anotace, může si ji přečíst. ↓ (bux.cz)
Píše se rok 1453 a vše nasvědčuje tomu, že se blíží konec světa
Klášterní novic Luca Vero je na rozkaz tajemného cizince uprostřed noci zburcován a odvlečen ze své cely. Cizinec jej nejprve obviní z kacířství, aby mu nahnal strach a pak jej vyšle na dlouhou cestu Evropou, kde má Luca, mimořádně nadaný mladík, hledat stopy Ďábla a vykonávat soud nad zběhlými křesťany.
Lukova první cesta vede do kláštera Lucretili, kde se setkává s mladičkou abatyší Isoldou, jež se právě ocitla v nesnázích: V klášteře je proti své vůli - poslal ji sem bratr, aby se mohl zmocnit jejího dědictví a navíc jeptišky začaly trpět podivnými vizemi, chodily ve spánku a na těle se jim objevily krvácející rány. Isolda je obviněna, že je očarovala temnou magií a má být upálena jako čarodějnice. Luca ale hledá pravého viníka…
Hrdinové tohoto příběhu čelí nejtemnějším hrůzám středověku - černé magii, vlkodlakovi i šílenství. Na cestě však nacházejí také pravdu, přátelství a dokonce lásku.



Na téma I Proč čteme?

27. března 2013 v 22:02 | Kane
Všichni vědí, že ráda čtu. A nejsem v tom sama. Na blog.cz a dalších stránkách existuje celá komunita blogerů, kteří propadli knihám, propadli příběhu, ať už to jsou detektivky, horory, fantasy, romantika či ty (někdy velice zvláštně napsané) sexuální knihy. Jsem ráda kdykoliv objevím nějakého nového človíčka, který se rozhodl začít číst. Nejvíce mě to ale těší u kluků. Dívek je spousta, ale kluci mají na práci většinou počítačové hry a sport - tedy gaučink. Možná díky tomuto článku přetáhnu někoho na svou stranu, možná ne, každopádně mi to přijde jako velice zajímavé zamyšlení nad tím, proč vlastně čtu a co mi to dává.
Ani nevím, kdy to se mnou začalo být tak zlé, že jsem hltala jednu knihu za druhou. Asi někdy v době, kdy jsem objevila upíry. Ale to předbíhám. Vše začalo návštěvou knihovny ve třetí třídě. A taky objevením levných knih, které jsem navštěvovala s babičkou. V té době ještě prodávali hromadu dívčích románků. Tak jsem četla. Půjčovala z knihovny. A vůbec mi nevadilo, že je to jedno a to samé. Až naše češtinářka mi otevřela oči. Ukázala mi, že existují i jiné knihy a já se jí nějak chtěla zavděčit. Takže v šesté třídě jsem začala číst dospělácké knihy. Bohužel ne vždy jsem je zvládla. Taková poslední kniha, která mě sice bavila, ale byla moc popisná, se jmenovala Šifra mistra Leonarda. Díky tomu jsem čtení odložila asi na jeden rok a četla jen, když jsem musela kvůli čtenářáku.
Počátkem roku 2011 jsem se začala opět pohybovat ve světě blogerů. Založila jsem si deníčkový blog (později se z něj stal i knižní blog) a objevila jsem Abyss. Dalo by se říci, že díky této slečně jsem opět začala číst. Nadpřirozeno mě okouzlilo, chytilo a nepustilo. Už ani nevím, která kniha to odstartovala. Nejspíš nějaká upířina. Díky Ells jsem se pustila do Knižní výzvy a od té doby to jde se mnou z kopce. :D Pamatuji si, že první takový prožitek jsem měla kvůli Vampýrské akademii. Nebo kvůli Škole noci? - po prvním díle jsem prostě hned chtěla další, to nebylo normální.
No a to bude tedy asi začátek odpovědi na otázku: Proč čtu? Mohla bych říct všechny ty věci, jako že mám větší představivost, lépe se vyjadřuji, umím lépe psát, píšu většinou bez chyb, slova mám načtená atd. atd. Ale pravda je jinde. Tohle jsou jen takové bonusy. Pravdou je, že jsem se zamilovala do těch pocitů, které ve mně četba vyvolává. Pokud si myslíte, že čtení je nuda, nenašli jste ještě tu pravou knihu. Důležité je to nevzdávat a hledat a hledat, dokud si nenajdete to svoje. Čtu, protože mě baví, jak mě kniha dokáže pohltit, že 6 dní v kuse se válím v posteli, piju čaj a hltám jednu knihu za druhou, že chodím spávat až pozdě večer a ráno vstávám brzo, jen abych se už konečně dozvěděla, jak to skončí. Díky knihám si plním své sny. Žiju životy, které bych žila, kdyby bylo vše možné a mezi námi opravdu žili upíři, vlkodlaci, čarodějové a čarodějky, víly apod. Přijde mi, že jejich životy jsou lepší než ten můj, zábavnější, nebezpečnější... No kdo by to nebral? Sebrat se, vykašlat se na školu a jet splnit vyšší poslání s tím, že školu vám někdo omluví.
Knihy jsou úžasné. Nejraději bych se setkala s tím, koho jako prvního napadlo, že knihy nejsou jen učebnice, které se někdo musí učit nazpaměť. Knihy jsou především klíče, které odemykají brány do nových světů, kde je vše tak reálné a kde se nedosažitelné stává skutečností.
Vymyslela: Simone
Kane

Recenze I Zlatá lilie

22. března 2013 v 18:49 | Kane |  Mám přečteno I Recenze

Autorka: Richelle Mead
Díl: druhý
Série: Pokrevní pouta
Nakladatelství: Domino
Překlad: Katrin Mekki
Počet stran: 327
Obálka: Marek Šebesta

Anotace: (bux.cz)

Alchymistka Sydney Sageová slouží jako jakýsi most mezi světem vampýrů a lidí: chrání tajemství prvních a životy druhých. Moc ráda by studovala univerzitu, ale místo toho byla vyslána na snobskou střední školu v Palm Springs. Má tam za úkol střežit morojskou princeznu Jill Dragomirovou před zabijáky, kteří chtějí ve světě Morojů rozpoutat válku.
Všichni ji považují za skvělou alchymistku, dokonce i ti, kteří o ní dříve pochybovali. Nyní však začíná pochybovat ona sama: opravdu jsou všichni vampýři zvrácené stvůry, anebo je to všechno jinak?
Všechno se ještě víc zkomplikuje, když bývalí Strigojové Soňa a Dimitrij zjistí, že právě Sydney by mohla být klíčem k objevení zázračného léku k proměně na Strigoje. A pak Sydney naváže milostný vztah s Braydenem… Má s ním mnoho společného, ale přesto jako by ji stále silněji přitahoval někdo jiný, na koho by kvůli jeho původu neměla ani pomyslet! Co teď? Má se řídit zákony alchymistů, anebo naslouchat hlasu vlastního srdce?
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane