Prosinec 2012

Přečtené knihy I 2013 I

31. prosince 2012 v 15:00 | Kane
Vím, vím, jako předsevzetí mám: ŽÁDNÉ DALŠÍ VÝZVY. Ale Ells mi navrhla skvělé řešení. :) Místo toho, abych si zadala počet knih, tu jen budu psát seznam a postupně navyšovat počet přečtených knih. Tak se aspoň nebudu stresovat s tím, že už zase nestíhám a že mi ještě chybí přečíst 5 knih. :) Takže, hurá do toho! Začínáme 1. 1. a končíme 31. 12. 2013.



LEDEN - přečteno 980 stran

ÚNOR - přečteno 542 stran
BŘEZEN - přečteno 951 stran

DUBEN - přečteno 688 stran
KVĚTEN - přečteno 1668 stran
ČERVEN - přečteno 1570 stran
ČERVENEC - přečteno 2628 stran
SRPEN - přečteno 192 stran
  • Rachel Hawthorneová - Karibská plavba - 192 stran
ZÁŘÍ - přečteno 624 stran
ŘÍJEN
LISTOPAD - přečteno 600 stran
PROSINEC
  • Kerstin Gierová - Láska nezná čas - Rudá jako rubín - 336 stran
  • Kerstin Gierová - Láska nezná čas - Modrá jako safír - 351 stran
  • Kerstin Gierová - Láska nezná čas - Zelená jako smaragd - 418 stran
Kane

Knižní výzva 2012 - Jak to dopadlo?

31. prosince 2012 v 8:00 | Kane
Ahoj,
takže všem je jasné, že jsem knižní výzvu na rok 2012 nesplnila. Ale nijak zvlášť mi to nevadí. Se svým výkonem jsem spokojená. :) Nikdy jsem tolik knih nepřečetla. Věřím, že bych těch 120 knih přečetla, ale důležitější pro mě je škola. Navíc když jsem se učila, dělala úkoly, cvičila atd., pak už jsem ani neměla vůbec chuť číst. Do října jsem se snažila a přečetla aspoň 4 knihy (většinou to byla nějaká klasika, kterou nejsem schopna přečíst přes víkend). Listopad a prosinec pokulhával. Přečetla jsem dohromady všehovšudy 2-3 knihy.
Nejplodnější byl červenec a srpen. I přesto, že jsem byla 14 dní na táboře, přečetla jsem více než 10 knih. Za srpen jich mám 15. A ještě tu byl nějaký měsíc (asi únor), kdy jsem přečetla 12 knih.
To je asi vše, co k tomu můžu říct. Seznam je v CČ. Musím říct, že to jsou různorodé knihy... Některé knihy jsem dokonce četla vícekrát.


Kouzelná knihovnička 2012 (3)

26. prosince 2012 v 17:21 | Kane |  Kouzelná knihovnička

Ahoj,
tak tentokrát uděláme Kouzelnou knihovnu opravdu jako Kouzelnou knihovnu podle projektu, který pořádá Abyss. V tomto roce je to již naposledy a já jenom žasnu nad tím, kolik knih přibylo. Když srovnám svou dětskou knihovnu na začátku a teď, je to opravdu obrovský rozdíl. :)) Tak se vrhnem na to.


Škola noci.
Série, která ztratila hromadu čtenářů. Brzy asi budu jedna z nich. Jednička mě uchvátila, ale osmička to zkazila. Řekla jsem si ale, že dám šanci ještě devátému a desátému dílu. Na goodreads jsou názory rozporuplné. Tak nevím, uvidíme. Každopádně knihy jsem si musela postupně dokupovat v antikvariátech a na bazos.cz, protože jsem doma měla pouze sedmý a osmý díl. Nemám ráda nedokončené série, když skončím u desítky, nikdo to snad nepozná. Já jen upřímně doufám, že autorky skončí na těch 12 dílech, které byly původně domluvené.


Hex Hall. Série, kterou jsem dočetla teprve nedávno. Mrzí mě, že už je to za mnou. Byl to nádherný příběh, který oslovil hromadu čtenářů. Sophie je úžasná holka, která se jen tak nevidí. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl tak prořízlou hubu a kdo by měl na vše odpověď. Omotala si mě kolem krku a já věřím, že se k ní někdy vrátím. Jsem zvědavá na pokračování od této autorky, kde už ovšem bohužel nebude hrát roli Sophie, ale někdo úplně jiný.
Na každý díl by tu měla být, pokud si vzpomínám dobře, recenze. :) (Recenzi na první díl musím dopsat)


Recenze I Bitva o Hex Hall

24. prosince 2012 v 22:44 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Autorka: Rachel Hawkinsová
Nakladatelství: Knižní klub
Díl: třetí (závěrečný - chystá se spin - off série)
Překlad: Tereza Kolesniková
Počet stran: 232
Obálka: Vojtěch Kybal
Anotace: (převzata z bux.cz)
Na Sophii Mercerovou je toho poslední dobou moc. Jen co si zvykla na to, že je démon, a naučila se své neobyčejné schopnosti ovládat, jí je Rada zase odebrala. Archera a tátu viděla naposledy v hořícím vězení a jedinými spojenci mají být nyní Branickovy. Shodou okolností odvěcí nepřátelé Prodigia. Rodinné překvapení neberou konce a jen tak mimochodem je na spadnutí válka, v níž má hlavní úlohu sehrát právě Sophie. Na tom se shodnou všichni, ne už však na tom, na jaké straně bude Sophie stát. Jenomže bez své magie je Sophie bezbranná. Podaří se jí získat zpět kouzelné schopnosti dříve, než bude pozdě?

Recenze I Anna Elliotová

15. prosince 2012 v 14:37 | Kane |  Mám přečteno I Recenze
Autorka: Jane Austenová
Nakladatelství: Ottovo nakladatelství
Počet stran: 206
Díl: pouze jeden
Překlad: Eva Ruxová

Anotace: (převzata z bux.cz)
Román Anna Elliotová patří k trojici pozdních románů Jane Austenové (byl vydán posmrtně, r. 1818 pod názvem Persuasion), jejichž hrdinky jsou zpočátku odsouzené do rolí Popelky a získávají si lásku nejen svou andělskou povahou, ale i inteligencí, vtipem a morální pevností.

Novoroční knižní soutěž u Kane

9. prosince 2012 v 15:00 | Kane |  Soutěže
Tak na vánoční soutěž už to nevypadá. Snad mi to prominete a přijmete alespoň novoroční soutěž. :)
Touto soutěží bych chtěla poděkovat všem svým pravidelným čtenářům. Není jich moc a o to více si jich cením. :) Samozřejmě děkuji i těm, kteří sem občas zabloudí a za měsíc či dva se třeba vrátí. :) Já věřím, že po novém roce to bude na blogu ještě lepší a lepší. Teď jsem ho malinko zanedbávala, ale já myslím, že to chápete.
Doufám, že se vám bude soutěž líbit a že budete s cenou aspoň někteří spokojeni.

Nechcou se mi počítat vstupy, a tak budete mít každý pouze jeden. Knihu jsem do soutěže věnovala já.

Podmínky
1) like na mou fb stránku ( v menu) - pokud nemáte fb, napite mi an email (menu), domluvíme se
2) zeptáte se rodičů, pokud je vám méně než 13
3) bohužel opět pouze pro ČR nebo někoho s českou doručovací adresou
4) budu ráda, když tuto soutěž někde zveřejníte
5) Soutěž je od 9. 12. 2012 - 1. 1. 2013
6) Losuje random.cz

Napište mi pod článek
• přezdívku
• email
• přezdívku na fb
• popřípadě, kde jste tuto soutěž sdíleli (odkaz)
+ můžete i blog. :) nakouknu k vám.
+ vzkaz, váš názor atd...¨

Vyhodnotím to (doufám) hned 2. 1. 2013 - tedy pokud se toho dožijeme :D

PS: Ta recenze bude příště...
PPS: Tu fotku jsem fotila já, proto beze zdroje.


Kane

Vánoční Salzburg 6.12.

8. prosince 2012 v 19:10 | Kane
Ahoj!
Tak článek přišel o den později, ale snad to nevadí. Včera jsem totiž musela hlídat bratránky. Fakt byste nevěřili, jak kreslené pohádky pro malé děti můžou být vtipné. :D Ale to vás asi nezajímá. Takže se hned vrhnu na článek o Salzburgu. Aby to nebylo moc dlouhé, budu většinu věcí psát do odrážek. :)

Vstávala jsem o půl čtvrté (?? už ani nevím :D). Byl to celkem mazec, protože jsem usnula až kolem deváté a ke všemu jsem se v průběhu noci neustále budila a nemohla se dočkat, až nastane ta hodina, která konečně odstartuje můj výlet.
Řeknu vám, fakt to bylo zajímavé jít ve čtyři hodiny ráno po temné ulici. V domech všude zhasnuto, mrzlo, za mnou se ozývala auta. Jinak ticho. Vážně idilka no. Říkala jsem si, kdypak na mě někdo vystartuje zpoza keřu? :D
Před školou jsem byla první. Už z dálky jsem viděla, že kousek od školy stojí auta od policie, hasičů a záchranek. Vážně povzbuzující okolnosti k výletu. :D Nevím, co se stalo, ale ve čtyři hodiny tam byli na nohou skoro všichni.
Autobusem jsme jeli nějak 6 a půl hodiny. Jednou jsme špatně odbočili a museli se kousek vracet. Bylo vážně vtipný sledovat, jak autobus plný vřeštících děcek na dálnici couvá a blokuje provoz. :D
S kámoškou jsme hrály na Ipadu hry a propagovaly Kometu. Takže samé fotky s šálou. Dělaly jsme je hlavně proto, abychom se nějak zabavily (vážně nechápu, proč nám pouštěli film na zpáteční cestu, kdy se všichni chtěli vyspat, mohli nám ho pustit při cestě tam ale to až potom..)
Když jsme konečně dorazili, bylo horko. Už si ani nepamatuju, co všechno jsme navštívili. V těch názvech jsem se ztrácela. Viděli jsme nějakou budovu a zahradu, která se hodně podobala stavbě ve Vídní -> Schonbrunn (píšu to dobře?), nejlepší panorama (řeka Salzach, hromada mostů a nádherný baráky s výhledem na kopce, na kterých stály zase nějaký stavby, bylo to fakt pěkný, sluníčko svítilo a všichni dělali bordel místo toho, aby poslouchali průvodkyni. Už chápete, proč si ty názvy nepamatuju? :D)
Dále jsme zamířili k rodnému domu Mozarta. Začalo přituhovat. Z ničeho nic začalo sněžit. Takže jsme zaplatili 3 a půl eura za vstup a prohlédli si dům. Můžu říct, že jsme toho s kámoškou celkem hodně přeložily (jak v němčině tak v angličtině), takže s těma jazykama na tom nebudeme zase tak špatně. :)) V muzeu nebylo nic, co by mě vyloženě upoutalo. Snad jen ty obrazy. Musím říct, že Mozart ve svých 24 letech vypadal maximálně na deset. Bylo zajímavé, že byl vlastně poslední ze sedmi dětí, přežil jen on a jeho sestra. Oba byli velice nadaní a cestovali po světě už jako malé děti... Atd. atd.. To asi nikoho nezajímá. Každopádně to bylo pěkné a vážně strašně moc bych si přála, abych psala Mozartovým písmem. Sice se to nedá přečíst, ale ta zdobnost je úžasná.
Následovala zastávka v obchodě, kde se prodávají originální Mozartovy koule. Tyto koule jsou dělány ručně, takže si hodně připlatíte. Jedna koule stojí cca 25 kč. Já jsem se na to vybodla a raději si koupila koule dělány strojem. Ty originální mají prý lepší chuť. Každopádně mně po té čokoládě bylo pěkně špatně.
Co mě trochu štvalo: vše jsme viděli za pochodu. Oproti Vídni, kde jsem byla už dvakrát, jsme strávili v Salzburgu šest hodin a neviděla jsem vlastně skoro nic. Vše jsme si prohlédli za chůze a pořádné zastávky byly jenom čtyři. Mozartův dům, kostel, vánoční trhy a potom rozchod na občerstvení, který každý využil na to, aby se ohřál ve fast foodu. Na těch trzích jsem myslela, že umřu. S kámoškou jsme byly narvaný ve třech vrstvách a stejně jsme necítily prsty na nohách a rukách. Sněžilo tak, že z nás byly sněhuláci (tolik sněhu jsem snad neviděla nikdy pohromadě -> ne, nejezdím na hory). Zima je pěkná opravdu jenom při pohledu z okna s teplým čajem v ruce a dobrou knihou. Takže kdybych to shrnula, neměla jsem z toho výletu nic, než omrzliny na nohách. Ale ty trhy byly pěkný. Koupila jsem babičce dárek k svátku. S kámoškou jsme si koupily stejné řetízky. Růžové malé srdíčko. Stálo 5 éček. No, nekupte to. :D A moc dlouho mi to nevydrželo. Ten řetízek se mi přetrhl již včera večer.
Rakušáci nejsou moc vychování. Všichni do mně vráželi. Asi je neučili, že se musí vyhýbat, pokud se nechtějí s někým srazit.
No a nejhorší byla cesta zpátky. Pustily nám dva filmy. Jeden o Mozartovi a druhý o konci světa. Hrůza. Všichni chtěli spát. My jsme měly tu smůlu, že jsme seděly vzadu, kde to děsně řvalo, zatímco vepředu to nebylo slyšet. Kámoška měla špunty v uších a stejně ji to budilo. Ke všemu se ještě pár kraviček ze sousední třídy rozhodlo, že budou dělat bordel, a tak řvaly na celý autobus. Když už jsem se tedy naštvala a koukala se na film, nějaký ne moc inteligentní sedmačky si stouply před obrazovku a nehodaly si sednout. Fakt parádní cesta. Nejsem zrovna milá společnice, pokud jsem nevyspalá. Takže to byl opravdu zázrak, že jsem nezačala řvát. Nakonec jsem si dala kinedril, abych usnula. Ovšem, že jsem neusnula. Ale aspoň jsem byla ve stavu, kdy jsem nevnímala nic jiného, než písničky ve sluchátkách.

Nakonec jsem se k těm odrážkám nedostala. Nevadí. Celkově k tomu výletu není co říct. Bylo to pěkný, ale počasí a ta cesta mi ten zážitek úplně pokazila. Potom jsem už ani nefotila, protože jsem byla naprosto zmrzlá.
PS: Ty fotky jsou trochu zdeformovaný. Nějak mi nejde upravit velikost,a by to vypadalo normálně. :D
Kane
Všechny texty (kromě anotací) jsou v mém vlastnictví. Přísný zákaz kopírování veškerých textů a fotografií. Na obrázky, které nejsou moje, stačí kliknout a dostanete se ke zdroji. Pokud naleznete obrázek bez zdroje, prosím, napište mi, pokusím se ho doplnit. Děkuji.
Kane